Zpráva o činnosti AS UK za období leden 1990 – březen 1991 ****************************************************************************************** * Zpráva o činnosti AS UK za období leden 1990 – březen 1991 ****************************************************************************************** Na základě statutu UK a usnesení Akademického senátu UK konči dne 31. 3. 1991 první funkčn Akademický senát vyzval akademickou obec na všech fakultách a dalších součástech UK, aby d ukončila volby jeho nových členů. Na závěr volebního období vydává AS UK tuto zprávu o čin dokument neobsahuje všechny konkrétní body jednání, ani není jejich pouhým přehledem. Naší spíše uvést důvody a postupy hodnocení, které senát vedly k těm rouhodnutím, jenž učinil. Doufáme, že by se tato zpráva mohla stát zdrojem poučení a pomoci v budoucnu vyvarovat se *========================================================================================= * a) Legislativní činnost *========================================================================================= Začátkem roku 1990 byla diky předchozím revolučním změnám situace na vysokých školách zcel představ, ze kterých vycházela tehdy platná právní úprava. Padla především dřívější vše úzce svazující ideologická a politická měřítka, což se bezpro snad do všech oblastí akademického života. Začaly se odstraňovat chyby a deformace vyvolan diktaturou ve sféře výuky a vědeckého bádání. Naše vysoké školství, a nejen ono, se pomalu dlouhou cestu k normálnímu stavu. V nové situaci bylo potřeba se rychle zorientovat a najít pravdila pro další práci. Bylo t a nově definovat pojmy jako akademická půda a akademické svobody. Zcela spontánně se začal orgány akademické samosprávy. Přitom bylo nutno přenést rozhodovací pravomoci z všemocného v nedohlednu až na jednotlivé fakulty a školy a účelně je mezi ně rozdělit. Cílem všeho to a stále e pokusit se povznést upadající odbornou a pedagogickou úroveň vysokého školství a přiblížit světovému standardu. Všechny tyto skotečnosti vyžadovaly urychlené přijetí nového zákona o vysokých školách. V tvorby hrál AS UK od prvních okamžiků aktivní roli. Všechny problémy byly nejdříve prodisk univerzity, aby vzápětí mohly být naše názory prezentovány v prostředí zákonodárních sborů se zůčastnili jednání ve školském výboru ČNR, jednání AS se naopak zúčastnili někteří posl závěru příprav se zástupci AS podíleli podíleli přímo na jednání školského výboru FS. Záko zasedání parlamentu. dne 4. 5. 1990, přičemž do jeho definitivního znění bylo zapracováno připomínek vzěšlých z AS UK. Práce na přípravě vysokoškolského zákona byla pro všechny členy senátu, kteří se na ní pod získanou zkušeností z oblasti, v které do té doby nikdo z nich nepůsobil. Ač je z dnešního zřejmé, že nová právní norma má své dílčí nedostatky, celkově je možno říci, že umožňuje s vysokých škol a implikuje na nich řadu žádoucích změn. Základním a nejdůležitějším úklem AS UK bylo v uplynulém období vypracování Statutu Univer Tento dokument se měl stát základem pro další existenci UK, a tak bylo nutno vynovat mu ma pozornost. Přitom bylo třeba vzít v úvahu vyjímečné postavení Univerzity Karlovy mez ostat školami v ČSFR i její mezinárodní pověst. Pro přípavu statutu byl jmenována pracovní skupina. V období od června do září 1990 připra materiály. Ty byly v září 1990 senátem posouzeny a předloženy k diskusi. v celé akademické shromažděných připomínek vypracovala pak výše zmíněna skupina nové znění. V době práce na opravené verzi sezvalo předsednictvo AS UK schůzku zástupců senátů vysokýc Československa. Ta se uskutečnila 23. 10. 1990 a zúčastnili se ji zástupci 25-ti škol. Hla jednání byla problematika spojena s vypracováváním statutu. Jednání bylo velmi úspěšné a p nových podnětů pro další práci. Po kompetizaci celého návrhu statutu začala definitnívní redakce jao znění plénem AS. Před jednání i v jeho průběhu probíhaly rozsáhlé diskuse o budoucím počtu zástupců jednotlivých a především o procedurálním zastoupení studentů v něm. Vedení univerzity spolu s prohlášen prosazovalo redukci jaho studentské komory. Pro vyjasnění této otázky inicioval rektor UK se studentkými členy AS. Argumenty na obou zúčastněných straních se ukázaly být stejně sil nepodařilo dospět k dohodě. Při definitnvím projednávání příslušné části statutu se ukázal víceméně jednotný a byla odsouhlasena ta verze, která zaručuje paritní zastoupení studentů fakult. Toto rozhodnutí bude možno objektivně zhodnotit až s odstupem času. Celkově bylo definitnímu projednávání statutu věnováno 6 zasedání pléna AS. Konečná verze dne 19. 12. 1990 a vzápětí byla předložena k registraci. Připomínky MŠMT ČR k návrhu statu prodiskutovány se zástupci ministerstva na společném jednání s členy AS UK dne 14. 2. 1991 skupina poté všechny připomínky a doporučení zpracovala a předložila je AS k projednání dn Tyto změny a doplňky byly schváleny na zasedání dne 22. 3. 1991. Při práci na Statutu U se jasně ukázalo, jak nutné je mít dobře dungující pracovní komise. i při projednávání dalších rozsáhlejších dokumentů, napři. finančních rozpočtů. Zároveň se důsledně si osvojit demokratické pravidla diskuse a jejího řízení. V současné době čeká AS UK rozsáhlá práce při projednávání statutů jednotlivých fakult. Pr těchto úkolů byla ustavena legislativní komise. Dalším jejím úkolem bude sledování platnýc návrhy na řešení jejich případných rozporů s vnitřními normami univerzity. *========================================================================================= * b) Rozpočet a finance *========================================================================================= Akademický senát rovněž sbíral první zkušenosti v oblasti schvalování finančního rozpočtu zasedáních 20. 4. 1990 a 8. 3. 1991 bylo posuzováno rozdělení financí ze státních zdrojů v finančního roku, jedno zasedání 23. 11. 1990 projednalo doplňkový rozpočet z rezrv MŠTM ČR Pro přípravu těchto jednánil požádal AS zevrubný rozpis položek finančního plánu jednotliv a součástí UK. Tento materiál připravil ekonomický odbor rektorátu a na zasedáních byl pře podrobně prodiskutován. Přitom se ukázalo jako nevyhnutelné vytvořit fungující ekonomickou komisi AS. Ta by mohla proniknout do problematiky a předložit ostatním, tj. v ekonomických otázkách většinou zcel členům senátu svůj rozbor a doporučení. V nejbližší budoucnosti musí být vypracována zásadní koncepce dalšího rozvoje UK. Nadále n přidělovat finanční prostředky jednotlivým fakultám a součástem univerzity na základě snah současného stavu. Peněžních prostředků je akutní nedostatek, a tak je nutno vyjasnit si pr perpektivní úkoly. Vypracování zmíněné koncepce ve svých důsledcích usnadní rozhodování ja UK ve všech, tedy i nefinančních, otázkách. *========================================================================================= * c) Volba akademických funkcionářů UK *========================================================================================= Volba kandidáta rekotra UK byla jednou z vůbec prvních činností Akademického senátu UK po na počátku roku 1990. Po vypracování a schválení volebního řádu byl na zasedání dne 18. 1. uchazečů v prvním volebním kole zvolen kandidátem na jmenování rektorem doc. R. Palouš. Nově zvolený rektor předložil Akademickému senátu návrh na obsazení míst prorektorů na zas 1990. Do těchto funkcí doporučil doc. dr. K. Malého, doc. dr. J. Mihuleho, doc. dr. Z. Loj P. Vopěnku. Další kandidát doc. dr. J. Pacák byl senátu představen na zasedání dne 23. 2. navrhovaní byli do svých funkcí schváleni. Prof. dr. P. Vopěnka se však posléze svého post vzdal, vzhledem k tomu, že byl jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na j senátem schválen prof. dr. J. Petráň. Na základě ustanovení nového zákona o vysokých školách končilo volební období všech akadem funkcionářů, kteří byli jmenování před nabytím jeho platnosti nejpozdějí ke dni 31. 1. 199 vyhlásil nové volby kandidáta na rektora. V těchto volbách, které se uskutečnili 11. 1. 19 jeden uchazeč o funkci rektora, prof. dr. R. Palouš. Ten byl také v prvním kole zvolen. Na následujícím zasedání předložil rektor UK Akademickému senátu ke schválení návrh jmenov prorektorů v nezměněném dosavadním složení. V tajném hlasování byli schválení prof. dr. K. J. Mihule a prof. dr. J. Pacák. Prof. dr. Z. Lojda byl schválen v druhém kole hlasování 8. *========================================================================================= * d) Sociální otázky *========================================================================================= Jednou z oblastí, která doposud zůstává poněkud mimo střed zájmu AS je sociální problemati V minulém roce sice senát rozhodl svým usnesením o tom, že tyto problémy by měla univerzit konkrétní kroky však nanásledovaly. Ztroskotaly i opakované pokusy o vytvoření práceschopn komise. Narazily totiž na absolutní neochotu členů AS podílet se na její činnosti (mimo je člena pana O. Horvátha). Časem se ukazuje stále větší potřeba zabývat se sociálními otázkami, leč v této chvíli naz doporučit nově zvolenému Akademickému senátu UK zmíněné nedostatky rychle odstranit. V uplynulém období se Akademický senát sešel celkem na 24 pracovních zasedáních. Doba jeho představuje 4 800 pracovních hodin. Na celkové průměrné absenci 26,3% se studentská komora a komora zaměstnanců 21,1%. V jednom případě (1. 3. 1991) muselo být zasedání AS UK, který usnášeníschopném počtu, přeloženo. K tomu je nutno dodat, že po vyčerpávajícím maratónu vypracovávání Statutu UK se senát dos útlumu, který jen těžko překonává. Všichni členové nového senátu by si tedy měli připomeno každého fungujícího orgánu musí být aktivní jedinec. Další nutnou podmínkou pro úspěšnou činnost AS jako celku je dobrá práce ve všech jeho spe komisích. V těchto skupinách by napříště mělo ležet těžiště veškeré činnosti. Měly by se z především systematicky připravovat materiály pro jednání pléna, návrhy usnesení a jejich z Všeobecně lze říci, že celé uplynulé období činnosti AS UK bylo poznamenáno hledáním. Hled úlohy v řízení univerzity, hledáním kompetencí, hledáním vhodného vztahu s akademickými fu administrativou UK. Nebylo to vždy lehké a bezproblémové. Bylo třeba získat zkušenosti, mn vlastní chyby a omyly a poučit se z nich. Stále je třeba připomínat, že Univerzita Karlova není prostým součtem fakult a ostatních s jednal a rozhodoval AS jakýmkoli způsobem, vždy měl na zřeteli prospěch školy jako celku. zlepšení situace celé univerzity a rozumné potlačení partikulárníc zájmů by se mělo stát k budoucí činnost AS UK. Ing. Ivan Wilhelm předseda Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze